Hrajese.cz

Srdce každého počítačového závodníka zaplesá po zaslechnutí série Race Driver, jelikož právě tato značka v poslední době přivedla na svět ty nejlepší závodní tituly. Takže i od další slibně vyhlížející hry Race Driver GRID se čekalo hodně, ovšem naplnila očekávání? O tom již v samotné recenzi.

Po instalaci a následném spuštění Race Driver GRID vás uvítá velmi pěkné, ale rovněž velmi krátké intro, které až nenápadně shrnuje i samotnou hru. Race Driver GRID je totiž skutečně hrou pěknou až noblesní, ovšem krátkou a s poměrně malým obsahem. Ale nepředbíhejme, podíváme se na tento titul pěkně po pořádku, nebo-li co vás čeká a nemine.

Stejně jako v ostatních hrách i zde najdete kariéru, kterou začínáte tak jako vždy, jako chudý neznámý závodník, který by se rád stal nejlepších závodníkem světa. A proto začnete závodit pro závodní týmy, které vám zasílají nabídky, ovšem příliš to nesype, a tak ihned jak vyděláte dostatek peněz, založíte si vlastní závodní tým. Postupem času, a tedy hlavně pokud budete vyhrávat, si budete moci dovolit nákup nových automobilů, se kterými se můžete kvalifikovat do lepších závodů, a nemusíte tak mrhat svůj talent na závodech demotion derby. Opravdový tým pak rozjede až tehdy, kdy si budete moci dovolit i svého týmové parťáka a Váš tým již bude vskutku obávanou firmou.

Možná se ptáte proč firmou, ale odpověď je jasná. Váš závodní tým je vlastně i jakási vaše firma, jelikož se o ni staráte i coby manažer. Přijímáte nabídky sponzorů, jejichž loga si poté vylepíte na svoje závodní automobily a oni vám dle podepsané smlouvy budou platit. Samozřejmě každý sponzor platí jinak a hlavně každý slibuje peníze za něco jiného. Někomu stačí když dokončíte závod, jiní neberou nic jiného než vítězství a některým zase stačí když dokončíte závod bez poškození.



Během kariéry navštěvujete neustále tři oblasti – USA, Evropu a Japonsko. Přičemž každá oblast se specializuje na něco jiného. V USA začínáte demoliton derby na okruhu v Detritu, ale poté se hned ocitnete v závodech muscle kár, které si to mezi sebou rozdávají například v ulicích San Franciska. Naopak závody v Evropě se odehrávají na klasických okruhách jako SPA, Donigton, Nurburgring nebo Istanbul Park, ale najde se zde i libůstka jako závod v Miláně, který všechny uchvátí nádhernou architekturou chrámů a soch, pod kterými se prohání nadupané stroje. Dokonce nechybí ani legendární závod 24 hodin v Le Mans, který se ovšem nejede 24 hodin, ale skutečných 24 minut. A nakonec závody v Japonsku patří jak jinak než tuningu a driftingu v ulicích měst Tokyo nebo Shibuya. Pravda je však taková, že tratí je prostě málo a neustále se opakují.

Nakupování automobilů je nedílnou součástí kariéry, jelikož bez auta se jednoduše nemůžete závodu zúčastnit. Pokud však nemáte dostatek peněz na nového krasavce, pročpak si nepořídit nějakou ojetinu z internetové aukce na Ebay? I tato možnost tu je, díky „malé a skryté“ reklamě. Ono totiž pořídit si stroje jako Corvetta, Mustang, Viper, Camaro, Pagani Zonda pro závody v USA nebo Porsche 911 GT3, Aston Martin DBR9, Lamborghini Murcielago na Evropu, či tuningové „veterány“ jako Nissan 350Z, Toyota Supra a Subaru Impreza není opravdu levná záležitost. Tímto navíc výčet automobilů nekončí, nechybí ani Formule, závodní prototypy nebo závody série GT.
Před vydáním hry také nešetřili autoři s velkou chválou modelu poškození. Je pravda, že auto se dá opravdu zničit tak, že již dále nemůžete pokračovat v jízdě, ale většinou se tak stane díky tomu, že vám upadne kolo, což mě docela mrzí. Pravda je také ta, že někdy poškození zareaguje až přehnaně, a někdy naopak, kdy si myslím, že řidič by musel být mrtví, je vše v pořádku a pokračuji dále v závodu. Například - řítil jsem se závodní rovinkou kolem 250 km/h a přede mnou se stala nehoda, už sem nestačil zareagovat a v plné rychlosti jsem automobil odpálil a pokračoval jsem dále. Zkrátka model poškození by si zasloužil ještě trochu doladit.

A kdyby se vám někdy povedlo auto dostat do nepojízdného stavu, stačí vrátit v replay čas zpátky a zmáčknout F12 a vše si můžete zkusit ještě jednou. Tuto možnost využijete i při nešťastně projeté zatáčce, nebo při vyjetí z trati do štěrku. Navíc vrácení času můžete během jednoho závodu využít hned čtyřikrát. Tento fígl již obsahovala hra Need for Speed: Most Wanted, kde se rovněž velmi osvědčila.



Důležité je také zmínit se o hratelnosti, jelikož GRID se snaží o realistické ztvárnění závodní jízdy. A pravda je taková, že pokud si vypnete veškeré posilovače řízení a vlastníte doma volant, čeká vás opravdu famózní herní zážitek. Naopak pro méně zručné hráče lze hru nastavit tak, aby byla o něco arkádovější a s jejím hraním neměli problémy i majitelé pouhé klávesnice.

Většina hráčů byla velmi zvědavá na grafické zpracování, jelikož screenshoty jimiž nás Codemasters bombardovali vypadali vskutku úchvatně. A pravda je taková, že nám autoři skutečně nemazali pouze med kolem huby. GRID vypadá opravdu skvostně a dokonce i o něco lépe než Colin McRae DIRT, které bylo postaveno na stejném enginu. Takže je vidět, že Codemasters ze svého Neon enginu vymáčkli opět o něco víc.

Potěší i hudební doprovod při sledování opakovaných záběrů a rovněž mě potěšil i song, který se pomalu rozezvučí při posledních dvou minutách závodu v Le Mans. Dodává tak konci závodu opravdu napínavý náboj. Solidně jsou zpracovány i rozhovory s depem a nebo vaším týmovým kolegou přes vysílačku během závodu.

I když to tak nevypadá, hra GRID toho pro hráče nabízí jednoduše málo, výčet automobilů není tak velký jak se na první pohled zdá a nepotěší ani opravdu skromné množství tratí, všechny tyto nedostatky se pak snaží vynahradit povedený multiplyer, ovšem hráči singleplayeru si musí připadat o něco ochuzeni. Autoři ovšem také slíbili, že budou postupně vydávat přídavky, které vždy o něco rozšíří obsah původní hry, takže snad není všem dnům konec, a abych recenzi uzavřel uděluji hře povedených 89%, jelikož zábavy sem si užil opravdu hodně.